NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhé demo Krnováků pod taktovkou a bubenickou paličkou Davida Najbrta (též IDHzine) udeřilo podstatně silněji, než tomu bylo s prvním zásekem Inhuman Visions. Z tehdejšího zvukového chaosu vypreparovali LON pměrně zdařilý deathmetal. Od prvního dema je zde i posun v instrumentálních schopnostech a LON se mimo jiné taky naučili stvořit skladbu a ne pouze snůšku riffů. Ve zběsilých kytarových jízdách s jistou dávkou melodie a rychlých, ač místy trochu jednotvárných bicích se objevují pomalejší a přehlednější pasáže s chytlavými motivy. Najde se i dost povedená vyhrávka či sólo. Energie je tedy dost, ale stále tomu chybí větší dávka osobitosti. Na Germs Of Obsession najdete čtyři skladby, které jsou zabalené ve zvuku studia Půda, který sice není žádný skvost, ale není špatný, to zas ne. Germs... je přehledné a nenudí. Jenže když se člověk pokusí v pěkně udělaném bookletu (no jo, David umí...) zjistit, o čem to je, narazí na fakt, že texty jsou sice míněné dobře, mají i zajímavý obsah, ale jejich anglické verze jsou plné chyb a nesmyslů. Říkám to a budu říkat – psát texty v čestině a pak si je dát přeložit (a navíc špatně), to je chyba! Vím, že to tak dělá většina lidí, ale sakra, to je takový problém sehnat slušného angličtináře? Vždyť pak ani ta vokální linka nemůže být dobrá. Sorry – v textech mne LON opět zklamali. Takže celkově najdete na Gems Of Obsession povedený, i když nepříliš výjimečný deathmetal. Je ale bez výrazu, protože obsah stojí za víte co...
6 / 10
Vydáno: 1999
Vydavatel: Copremesis records
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.